Školkový vodník

Uspávání vodníka, aneb Když nemůžeme za vodníkem, musí vodník za námiP1150151
Letošní rok přinesl spoustu změn, a tak není divu, že i některé naše akce se od těch v minulých letech trochu liší. Jak už je v naší školce nekolikátý rok zvykem, chodíme k Čepelskému rybníku na jaře probouzet a na podzim uspávat vodníka. Deštivé počasí a další okolnosti nám připravili jedno velké překvapení. Vodník tentokrát dorazil za dětmi přímo do jejich tříd v naší školce. Přinesl s sebou velký obrázek rybníka a spoustu zvířátek, která v něm žijí. Poprosil děti, aby mu pomohly tato zvířátka vrátit zpátky do rybníka, aby mohl usnout a měl klidné spaní celou zimu, aniž by se musel bát, že se mu nějaká ta vodní drobotina zatoulá. Dětem to šlo moc dobře, a tak je na pár chvil proměnil v rybičky a zahrál si s nimi hru, při které se všichni dobře bavili. Vodník byl už unavený, a i když si čas od času namočil svůj šos, aby nám neleknul, poprosil děti ve všech třídách, aby mu zazpívaly písničku, po které se mu bude krásně spát. Jako poděkování, všem rozdal sladkou odměnu a pochválil všechny za vodnické proměny a zelené doplňky, na které téměř nikdo nezapomněl. „DOBROU NOC vodníčku a na jaře Tě zase všichni společně probudíme!“

Veronika Maršíková