Dny se krátí a brzy už budou docela krátké, a možná i studené, a proto bylo načase uspat našeho zeleného kamaráda – vodníka Čepílka. Děti se vydaly na cestu, na které je čekalo šest jednoduchých úkolů, za každý splněný úkol si mohly z obálky vybrat pro svou třídu jeden obrázek. Obrázky pak přinesly k rybníku, kde už na ně netrpělivě čekal vodník. A prý že nemůže usnout, protož e bez vodnické pohádky to zkrátka nejde. Jednu pohádku měl, ale ta byla tak děravá a chybělo v ní tolik slovíček, že nedávala žádný smysl. Naštěstí děti ukázaly vodníkovi své nasbírané obrázky a společně je doplnily do prázdných míst v pohádce. A díky tomuto pohádkovému čtení se vodník své vodnické pohádky dočkal a mohl jít klidně spát do své rákosové postýlky. Tak dobrou noc vodníku čekej nás zase na jaře.
