Ve středu 3. 12. 2014 jsme se vydali za čerty do muzea v Úštěku. Atmosféra v autobuse byla tajemná, protože děti nevěděly, co je čeká a na některých byl vidět strach a obavy. Před samotnou prohlídkou pekla jsme se posilnili svačinou a hurá za čerty. Ozýval se smích, jásot, dusot, chvílemi nám tváře zkameněly a pusinky se otevřely dokořán a dokonce i nějaká ta slzička strachu ukápla. Uprostřed samotného pekla jsme poslouchali vyprávění o čertech – čerti i čertice nás provedli svým domovem a ukázali nám, jak se trestají hříšníci. Peklo bylo nemilosrdné, trestalo hned od začátku. Naštěstí to odnesly jen paní učitelky. Museli jsme zazpívat písničku, abychom osvobodili jednu paní učitelku, kterou čert zavřel do klece. Setkali jsme se dokonce i s Luciferem, od kterého jsme na rozloučenou dostali pekelné pomazání a pak už jen závěrečné focení s čerty a hurá do bezpečí naší školičly. Pomůže nám pomazání od Lucifera v pátek 5. prosince?
Zuzka a Petra